Terezkyblog | Rozhledna Doubravka a další (6.2.2021)

 V sobotu jsme se s přítelem rozhodli, že vyrazíme na výlet. Spojili jsme to zároveň s vyzvednutím pneumatik na přítelovo nové auto, takže aspoň dvě mouchy jednou ranou. Ráno nás vzbudil budík v půl sedmé a v půl osmé jsme vyjeli na dálnici směr Praha. Na poslední chvíli jsme v mapách hledala, kam bychom asi tak mohli jet, abychom si zbytečně nezajeli. Můj zrak padl na rozhlednu Doubravka. Autem jsme tam byli za deset minut a zbytek jsme si vyšlápli. Já a můj panický strach z výšek jsem byla skálopevně rozhodnutá, že na tu rozhlednu vylezu, překonám se! Ale to by se ten krám nesměl hned po prvním kroku na první schod začít houpat! Nakonec to dopadlo tak, že nahoru vylezl jen partner, vyfotil mi to tam a dole ukázal fotky, které nestály fakt za nic. Jaké asi tak mohlo být počasí, že? Mlha. Všude.

Tak jsme pokračovali dál v naší poutní cestě. Vybrala jsem další a poslední zastávku, protože začalo slušně sněžit, zámek Hostavice. Počínali jsme si velice dobře, poněvadž navigování bylo svěřeno mně, takže jsme hned první odbočku přešli. Poté se toho ujal drahý polovička. Po pár chvilkách jsme narazili na krmelec s báječným nápisem:

Toto krmné zařízení - zásyp - je určeno jen a pouze nám. Zvířatům, zejména pernatým, z oblasti "Čihadel".

Jeho poškození, zciczení či jiné zneužití je spojeno se závažnou a silnou kletbou!

ZLE!!!

Velmi zle se povede každému, kdo kletbu poruší, či zlo v kletbě ukryté na sebe přivolá!

Cesta tam byla opravdu zážitek. Dalším mým skvělým strachem je strach z pádu - takže mě čekal opravdu, ale OPRAVDU strmý a zledovatělý kopec. No povím vám, že přítel má se mnou svatou trpělivost a já mu za to nemůžu být více vděčná.

No a následovali na krmelci zmíněná Čihadla. Jsou to takové menší mokřiny, přes které vedou ty úžasné dřevěné lávky. Ale největší bomba byla interaktivní tabule s QR kódy, které nám přehrály zvuky zvířat, která v těchto místech žijí. Jsem v tomhle ohledu jako malé děco, ale byl to pro mě neskutečný zážitek a fakt jsem si to užila.

Nakonec jsme tedy došli k tomu zámku, který nás spíše zklamal, protože vypadal jako obyčejný městský úřad. Nic speciálního a ani hezkého. Ale zase se nám líbilo, že kolem něj byl udělán dětský areál s kavárnou.

Také proběhlo pár marných pokusů o nalezení kešek. Jsme v tom dost marný, takže jsme byli vlastně rádi, že jsme se aspoň vyvětrali a viděli krásy naší malé země.